Co vždycky bylo ve vašich vánočních punčochách?
Neil: Mandarínka a jablko. Aby se dalo dospod trochu balastu.
Chris: Nějaké ovoce, pravděpodobně zápisník a také jedna z těch
punčoch z čokolády, kterou jsi jídával před snídaní.
Na jaký vánoční dárek si nejlépe pamatujete?
Neil: Scalextric. Poté, co jsme šli spát, můj otec všechno vyložil.
Mělo to tvar osmičky; líbilo se mi, když nabourala auta. Bylo to pro mně
a pro Simona.
Chris: Ty jsi se dělil o dárek? Já myslím, že ne. Nikdo
se nedělí o dárky.
Neil: My určitě ano! Tennantovi ze socialistického severu se
zcela určitě dělili o dárky.
Chris: No a co takové "To je moje - dej od toho ruce pryč"?
Neil: Takoví jsme nebyli, Chrisi. Byli jsme starajícími se,
dělícími se socialisty.
Chris: Dobrá, jak jsi se stal vlastníkem takového majetku?
Neil: Ne, já jsem stále takový.
Chris: Mým nejlepším dárkem byl Minitrix, který byl jako Scalextric,
ale lepší. Lépe vybíral zatáčky. Bylo to od Hornbyho a spojovalo se to
s Hornbyho vláčkovou soupravou.
Neil: Jiným dárkem, na který si pamatuji, když mi bylo jedenáct,
chtěl jsem a dostal jsem zabalený komplet Trevelyanovy knihy Illustrated
Social History Of Britain. Stále jej mám.
Chris: Také si pamatuji, jak jsem dostal houpacího koně. A stůl.
Neil: Byl šprt, nezapomeňme na to.
Oblíbená vánoční koleda.
Neil: "In The Bleak Midwinter". Je krásná. A také báječná slova.
Chris: "O Come All Ye Faithful". Je to hlasitější a hlasitější
a hlasitější.
Chodili jste někdy zpívat koledy?
Neil: Nikdy. Nebyl jsem ve školním sboru - neuměl jsem moc dobře
zpívat.
Chris: Ne, ale hrál jsem v žesťové skupině, chodili jsem ode
dveří ke dveřím a hráli vánoční koledy. To trumfuje zpívání koled, ne?
Čím jste byli ve školní hře o Ježíšově narození?
Chris: Nikdy jsem nebyl nějakou hlavní postavou. Byl jsem úplný
nikdo.
Neil: Nemyslí, že jsem kdy v nějaké byl. Ale jednou jsme měli
slavnost o půlnoční mši, kdy jsem byl ministrantem a měl jsem nést Ježíška.
Docela jsem si to užil - bylo to velmi teatrální. Míval jsem rád drama
půlnoční mše. Jsi o půlnoci vzhůru a je tak chladno a tma, kostel býval
cítit mírně navlhlými kabáty a vzadu bylo nějaké pití.
Na co se vždycky o Vánocích díváte v televizi?
Chris: Top Of The Pops.
Neil: Top Of The Pops. Vždycky máme ve dvě hodiny vánoční
oběd a při něm se díváme na Christmas Top Of The Pops. Jsme v jídelně,
ale dveře mezi jídelnou a obývákem jsou otevřené.
Chris: Oh, my máme televizi v jídelně. Všichni tam sedíme a
říkáme "oh, nenávidím tuhle nahrávku".
Oblíbená vánoční písnička.
Chris: Pravděpodobně "Merry Xmas Everybody" od Slade. Cítíš se bujně
a šťastně a povzneseně a euforicky.
Neil: Mám rád "...War Is Over" od Johna a Yoko. Mám rád melodii a mám
rád ten sentiment. A dětský sbor. Ve tvém vánočním hitu musí být dětský
sbor.
Kolik bílých Vánoc si pamatujete?
Chris: No, o Vánocích často nesněží.
Neil: To je pravda.
Chris: Ne tak, jak sněžilo dříve.
Neil: Byla velmi studená zima na začátku šedesátých let, snad 1963,
a já jsem vyšel do zahrady a začalo sněžit. To je jediný případ, na který
si pamatuji.
Chris: Zdá se, že si pamatuji, že sněžilo víc, když jsem byl mladší.
Neil: Oh, to ano. Přeji si, aby teď sněžilo víc. Opravdu. Protože když
je všechno zimní a bílé, je na Vánocích něco v kontrastu mezi bohatostí
vánočních ozdob a pochmurností krajiny, a to dělá Vánoce magickými.
Stavíte dobré sněhuláky?
Chris: Ne. Řekl bych slabé.
Neil: Ne, ale jednoho roku jsem pomáhal stavět jeden opravdu dobrý
hrad.
Chris: Kde bys teď vzal uhlí pro oči?
Co vždycky o Vánocích příliš jíte?
Neil: Já nic.
Chris: Neil drží velmi přísnou dietu - nemíchá karbohydráty s proteiny.
Ani o Vánocích. Takhle sváteční je Neil.
Neil: Ne, míchám - mám velmi malý kousek vánočního pudinku.
Chris: Pro nás je to prostě nepřetržité hodování. Co máme teď - to
je nová věc - máme k snídani uzeného lososa a šampaňské.
Neil: To jsi bezostyšně převzal ode mně, ne? Já to mám také rád.
Chris: Tak či onak, potom hodování pokračuje. Vždycky jsou všude malé
kousky. A vánoční večeře je mým naprostým favoritem mezi večeřemi během
roku.
Jaká věc, která je na vánočním stromečku, je nejdůležitější?
Chris: Světla.
Neil: Jo, světla.
Chris: Ne, já jsem řekl "světla". Ty máš říct "řetěz" [pozn. - 'fairy'
má více významů; 'fairy light' je řetěz barevných žárovek].
Neil: Pozlátka. Nikdy jsem na vánočním stromečku neměl řetěz.
Chris: Ne? My ano.
Neil: Pozlátka. Pozlátka. A možná je mou oblíbenou věcí o Vánocích
vůně vánočního stromu v domě.
Pravý duch Vánoc byl znesvěcen necitlivou komercí. Proberte to.
Chris: No, pro mě to vždycky bylo o komerci a to je to, co se
mi na tom líbí. Proto, když jedu do Lake District [pozn. - jezerní oblast
v severozápadní Anglii], mám rád Windemere [pozn. - zeměpisné jméno]. Protože
mám rád reklamu. Mám rád obchody. Věci. Výrobky. Nejsem na teorie.
Neil: Myslím, že v našich životech to vždycky bylo o necitlivém komercialismu,
ale myslím, že jestliže Vánoce opravdu fungují, není to opravdu o tom.
Mělo by to být o druhu hřejivého pocitu.
Jak a kdy jste zjistili pravdu o Santa Clausovi?
Neil: Myslím, že jsem měl vždycky podezření. Myslíš si, "ten komín
není příliš velký".
Chris: A jaká je pravda?